Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zmínky o těžbě železné rudy v Letovicích a Střebětíně

 ….Další součástí blanenských železáren v roce 1855 byla Starohraběcí huť, která ležela ve vzdálenosti čtvrt míle od blanenského nádraží na pravém břehu říčky Punkvy…..

str.99

….Vsázka do vysoké pece obsahovala směsku o 28 dílech železné rudy z Rudic, 8 dílech z Vrátkova, 22 dílech ze Zbýšova, 34 dílech z Letovic a 8 dílech z Bořitova, k níž se přidávalo 23 dílů vápence, který se těžil v bezprostřední blízkosti železáren….

str.100

blanenská koksová pec byla postavena na místě staré válcovny…..protože v roce 1856 mělo dojít na železnici k výměně starých kolejnic za nové, žádalo v listopadu ředitelství, aby tyto staré  kolejnice byly zachovány a aby jich bylo povoleno používat k dovozu materiálových zásob k vysoké peci v Klamově huti. Ředitelství totiž předpokládalo, že roční potřeba pro novou vysokou pec bude činit 250 000 vídeňských centů kamenného uhlí a koksu z Ostravy, 56 000 vídeňských centů železné rudy z Letovic….

……Tak např. v roce 1855 bylo dopraveno 54 614 vídeňských centů (30 584 q) zboží z Blanska do Brna,…bylo dopraveno 69 120  vídeňských centů (38 707 q) železných rud z Letovic

str. 105

…V roce 1857 se těžila železná ruda na katastrech obcí Letovice, Jedovnice, Němčice, Olomučany, Petrovice, Rudice, Spešov, Smržov, Střebětín, Vratíkov, Deštná, Žerůtky, a mnoho dalších obcí položených na severní Moravě.

str. 106

     Podle zprávy z roku 1850 se používalo ve vysokých pecích patřících Hugo Karlovi ze Salmu limonitů, magnetitů a hlinitých železitých rud o průměrném obsahu 30 % železa.

     Podrobný seznam všech důlních nalezišť  v jeho majetku máme k dispozici v dobrovolném ocenění podniku dokončeném v roce 1855. Tehdy se těžily železné rudy na katastrech následujících obcí:

     Střebětín a Slatinka. Zde byla v provozu důlní dílna Boží požehnání těžené od roku 1838, Leopoldina od roku 1838, Jan Nepomucký od roku 1839, Barbora čis. III od roku 1847, Medard od roku 1847, Barbora čís. IV, Boží požehnání čís. I a II od roku 1850, Leopoldina čís. II od roku 1850, Barbora čís. V od roku 1851 a Leopoldina čís. III od roku 1851.

     Letovice. Důl Barbora číslo I byl propůjčen v roce 1848, Barbora čís. II  v roce 1847.

     Dolní Smržov. Šachty Hugo I a III byly propůjčeny k užívání  v roce 1847, Hugo čís. V v roce 1851.

     Smržov. Nijak zvlášť nepojmenovaný důl na katastru této obce patřil k nejstarším a byl těžen od roku 11810, důl Ignác byl propůjčen v roce 1847.

     Dešná (snad Deštná). Důl zvaný Fani byl těžen od roku 1845.

     ………… a další.

     Tato železorudná ložiska byla takového rozsahu, že provoz železáren byl zajištěn na dlouhá léta dopředu. Do vysokých pecí se však obvykle nesázel jen jeden druh rudy, ale tvořila se směska rozličných železných rud, tak např. do vysoké pece v Mariánské huti se v roce 1855 sázela směska složená z z 30% rudických, 40% letovických, 10% spešovských, 10 % vratíkovských  a 10 % bořitovských rud, k nimž se přidávalo 30% vápence. Ve vysoké peci Starohraběcí huti se používalo směsky poněkud jiného složení, bylo v ní 28 dílů rudických, 8 dílů vratíkovských, 22 dílů spešovských, 34 dílů letovických a 8 dílů bořitovských železných rud, do směsky se přidávalo 23 dílů vápence.

  str. 113

     V roce 1859 byla opuštěna důlní díla v Lysicích a ve Vratíkově, která byla z největší části vyčerpána, ale zejména letovické doly nahrazovaly tento úbytek v plné míře.

str. 165

     Z první poloviny šedesátých let 19. Století máme k dispozici výrobní výkaz vysoké pece v Mariánské huti za duben až květen 1864. Podle tohoto výkazu bylo vyrobeno ve vysoké peci celkem 2 695,17 vídeňského centu (15 093 q) surového železa, z čehož bylo 791,44 vídeňských centů (443,2 q) litiny odlévané přímo z vysoké pece. Výrobní náklady na jeden vídeňský cent surového železa činily 2 zlaté 97 krejcarů rakouské měny, na jeden vídeňský cent litiny odlévané přímo z vysoké pece 4 zlaté 83 krejcarů a litiny odlévané z kuploven na 6 zlatých 83 krejcarů. K výrobě se používalo železných rud těžených u Letovic a u Bořitova.  

str. 174

     V lednu roku 1872 se těžila železná ruda pro potřeby salmovských železáren u Rudic, kde byla největší naleziště a kde bylo vytěženo v prvních lednových týdnech 5 208 mír rudy, dále pak u Olomučan, Habrůvky, Bořitova, Němčic, Letovic, na severní Moravě pak u Květína, Zadního Újezda a Medlova, celkem bylo vytěženo 14 076 mír železných rud.

str. 177

…v letovických šachtách byla dále rozšířena těžba, přičemž bylo v prosinci 1880 vytěženo 1 904 q železné rudy. Rovněž v obou pražících pecích situovaných u letovických dolů se pokračovalo v práci a bylo vypraženo 2 480 q rudy.

str. 178

…v první polovině osmdesátých let 19. století pokračovaly blanenské železárny v těžbě rud už jen v nejvýhodnějších lokalitách. V pracích se pokračovalo i v Letovicích, kde se získávala železná ruda jednak povrchovou, jednak hlubinnou těžbou. Rudy zde těžené byly velmi levné, výrobní náklady překračovaly jen málokdy 20 krejcarů na metrický cent. Při rudných dolech v Letovicích byly stále v provozu dvě pražící pece, v nichž se těžené rudy obohacovaly.
str. 188
…..v Letovicích byla vybudována štola směrem k nově zajištěnému rudnému ložisku, v prosinci 1887 se pokročilo v práci na jejím ražení o dalších 24 metrů.
str. 192
     Blanenské železárny měly na konci června 1887 následující zásoby železných rud:
Limonity                              439 860,26 q
Hlinité železné rudy              235 428,47 q
Krevely                                176 060,89 q
Celkem                                848 349,62 q      
 
Hlinité železné rudy:
letovické u Smržova           99 128,00 q
pražené tamtéž                      35 103,00 q
celkem                                134 231,00 q
str. 195
     Pro budoucnost pro blanenské železárny prakticky použitelné jen důlní díla v Rudicích, v Letovicích a v Zadním Újezdě………………………………………………
Pokud se týkalo letovických nalezišť, zde bylo třeba stanovit perspektivní těžbu železných rud asi na 30 000 q a provádět ji po dalších pět roků.
str. 196
V roce 1890 byla značně rozšířena těžba železných rud v několika dalších důlních revírech, takže na jaře tohoto roku zahrnovala tyto oblasti:
Rudice, Olomučany, Letovice, Petrov, Březsko, Velké Opatovice, Konice a Mohelnice, při důlních pracích bylo zaměstnáno 180 horníků. Přesto však měly železárny při opatřování vhodných druhů železných rud značné potíže, takže při výrobě některých speciálních litinových nádrží docházelo k urgencím se strany odběratelů. Tak např. ústecká továrna na výrobu sulfátů reklamovala v roce 1981 špatnou kvalitu pánví a kotlů, dodaných koncem osmdesátých let. Protože se závod při dodávce zaručil, že obsah manganu v dodaném zboží nepřekročí 0,6 % , byly v květnu a v červnu 1891 provedeny analýzy materiálu dodávaných kotlů, při nichž bylo zjištěno, že jen v jednom případě ze sedmi došlo k překročení stanovené hranice obsahu manganu, ale že naproti tomu obsahovala litina určité, i když nepříliš vysoké procento chrómu, který kvalitu litiny také nepříznivě ovlivňoval. Obsah chrómu se pohyboval mezi 0,28 až 0,49 % a při dalších analýzách bylo zjištěno, že chróm pochází z letovických železných rud, které se zhutňovaly v blanenských železárnách více než 40 roků.
str. 200
….Poměrně velmi rozdílné v jednotlivých provozech byly náklady na výrobu materiálu a hotových výrobků (na 100kg):
železná ruda v Rudicích
42,3 krejcaru
železná ruda v Letovicích
42,3 krejcaru
surové železo v Mariánské huti
4 zlaté 93,5 krejcaru
surové železo ve Starohraběcí huti
4 zlaté 91,6 krejcaru
litina z vysoké pece v Mariánské huti
10 zlatých 55,9 krejcaru
 
 
 
 
 
 
str. 201
     V provozním roce 1892 až 1893 (od 1. července do 30. června 1893) bylo vytěženo v rudických a olomučanských rudných dolech 86 180 q železných rud, tj. o 22 700 q více než v předchozím roce. Naproti tomu byla značně snížena těžba letovických rud, která činila 19 295 q (v předchozím roce 37 066 q).
str. 205
……Letovické rudy byly hlinité, ale obsahovaly chróm, mangan, síru a další škodlivé příměsy a hodily se nejvýš k tomu, aby byly přidávány k vsázkám v nízkém podílu, byly vhodné jenom k výrobě bílého surového železa a jejich výrobní cena včetně dopravy do Blanska činila 40 krejcarů, byly tedy poměrně levné, ale neměly žádoucí vlastnosti. V Letovicích měli zůstat proto od roku 1893 v práci jen dva dělníci, kteří měli obsluhovat tamnější pražící pece a zpracovat nahromaděné zásoby železných rud. Bylo rozhodnuto, aby zbývající letovické rudy se přidávaly ke vsázkám jen v malých množstvích. V důsledku likvidace letovických dolů propustil podnik 7 horníků, kteří byli částečně odškodněni z bratrské pokladny, částečně byli provizionováni.
……Současně bylo navrženo, aby pro koksovou vysokou pec v Mariánské huti byla stanovena rudná vsázka složená ze 75 % rudických rud, z 15 % rud ze Zadního Újezda a z 10% letovických rud.
    Během druhé poloviny roku 1893 však majitel s konečnou platností rozhodl, aby byla těžba železných rud při blanenských železárnách byla zastavena úplně a aby vysoká pec v Mariánské huti byla v provozu jen potud, pokud budou stačit zásoby už vytěžených železných rud (78 jich bylo v Rudicích, 10 v Letovicích, 25 v Zadním Újezdě a v Březsku, zbytek jich byl v menších lokalitách.
str. 208

 Miloš Kreps: Dějiny blanenských železáren 1. Brno 1978

 
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< červen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 150397
Měsíc: 1960
Den: 46