Střebětín
Střebětín,
za stara Třebětín, Třebětín (dle os. jména Třebata), ves ze dvou částí, vlastního Střebětína a z Havírny; jest seskupena kolem podlouhlého návsí s kapličkou v mělkém rovinném údolí potoka Střebětinky a tvoří s Trávníkem polit. obec.
Původně měla rozlohu 2 41/ 64 lánu.
Po třicetileté válce bylo zde 8 starých domův osedlých, 4 nové osedlé a 2 staré pusté, úhrnem tedy 14 čísel. R 1793 bylo zde 26 č. a 181 obyv.,r. 1846 36 č. a 198 obyv., r. 1900 47 č. a 311 obyv., Čechů, 230 kat., 81 ev., živících se rolnictvím a prací v továrnách letovských.
Ves patřila k panství letovskému; jmenuje se však u něho teprve r. 1544. Druhá část obce Havírna vedle silnice letovisko-třebovské vznikla uprostřed XIX. Stol. Vystavěním hornických domků a kancelářů, kdy se zde dolovalo větší měrou na železnou rudu. Tehdy bývaly zde i pece na pražení rudy. Mimo to patří k obci řada nověvystavených domků dělnických při říšské silnici u Letovic.
Ačkoliv jméno obce Střebětín, vlastně Třebětín (srovnej Třebová, Třebíč aj.), jest starobylé, přece v dějinách se jmenuje ves teprve r. 1418, kdy Hynek z Ronova a z Letovic obvěnil svou ženu Markétu z Kunštátu 40 hř. platu na Trávníku, Meziříčku a Třebětíně, a r. 1466 vykázal Markvart z Lomnice Markétě z Boskovic na ½ měst. Letovic a na dědinách Třebětíně, Meziříčku, Trávníku a Vranové 500 kop gr. věna. Již za XV. stol. býval zde dvůr; neboť r. 1481 Filip ze Svitávky pohání Albrechta z Boskovic ze 100 hř. a 30 gr., že se uvázal ve dvůr v Třebětíně, kterýž paní Kedruta poručila otci jeho. Za stol. XVI. byla tu rychta, k níž patřil i Trávník.
Za třicetileté války trpěla obec mnoho; neboť ještě r. 1667 bylo zde několik domů pustých, z nichž dříve platili desátek faráři letovskému a které spojil velkostatek na dvůr.
Farou náleží ves k Letovicům. R. 1615 bral farář od dvou osadníků 18 gr., dále z dědiny desátek sutý (22 korců žita a totéž ovsa a ¼ hrachu). Mimo to dva sedláci ze Střebětína Matěj Plouhal a Jakub Odehnal odváželi snopní desátek ze Slatinky od p. Bernarta Drahanovského na faru letovskou. Oba byli poddáni faře a povinni faráři robotovati po půldni.
Škola v Letovicích.
Dítky chodily dříve do školy letovské; teprve r. 1868 zakoupila obec zrušenou tkalcovnu tavírně, v níž se počalo vyučovati r. 1869. R. 1877 rozšířena škola na dvoutřídní, a přistavěna nová učírna. Prvním učitelem byl zde Jan Viktorin do r. 1882; nyní Fr. Jucha. Mimo Střebětín přiškoleny sem i Slatinka a část Borové.
K obvodu obecnímu náleží 500.67 ha půdy. Jména tratí: Padělek, Svodnice, Podedráží, Červený vrch, Močírna, nad Mostem, Niva, Rybník, Hamra, Vondrová, Kojava, na Tróbech aj.
Na cestě mezi Letovicemi a Střebětínem jest několik křemencových balvanů v řadě, o nichž vypravuje lid, že to zkamenělá svatba.(patrně mylně uvedeno - nejspíše se jedná o Kamennou svatbu u Svárova k níž se váže pověst).
Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl I. místopisu, Brněnský kraj. Boskovský okres / napsal Jan Knies, 1904
Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl I. místopisu, Brněnský kraj. Boskovský okres / napsal Jan Knies, 1904