Jdi na obsah Jdi na menu
 


Miroslav Dukát

 

Miroslav Dukát se narodil 29. 10. 1891 v Letovicích – Třebětíně. Od dětských let se zajímal o dějepis a staré památky. Zájem o historii rodného kraje u něj vzbudil především 5. svazek Vlastivědy Moravské Boskovský okres, vydaný v roce 1904 Musejním spolkem v Brně, který napsal učitel a historik Jan Knies. Zásadní vliv na jeho další činnost a směřování měl však především jeho spolužák a přítel, velký vlastenec, architekt a básník Karel Viška (narozen 28. 5. 1891   v Letovicích). Ten ho naučil dívat se na staré chaloupky jako na svědky lidové řemeslnické zručnosti a poetičnosti, a tím vzbudil také zájem o jejich obyvatele, jejich obydlí, život, kroje a zvyky. V roce 1912 Miroslav Dukát společně s Karlem Viškou začali systematicky pátrat po starých památkách. Podle vyprávění pamětníků začali zaznamenávat staré zvyky a obyčeje a pátrali po kroji našeho kraje. Proto konali společně   i jednotlivě dlouhé, leckdy únavné cesty po okolí Letovicka.   V roce 1913 si pronajali v Růžové (dnešní Bártově) ulici č. 90 malou místnost, kde zřídili první letovické „museum“. Zde ukládali nasbírané starožitnosti a měli tu příruční knihovnu. Tam je také několikrát navštívil významný sběratel památek a spoluzakladatel boskovického musea František Lipka, který jim pomáhal cennými radami.
V červnu 1913 odešel Karel Viška za prací stavitele do Moravských Budějovic. Po vypuknutí I. svět. války byl povolán na vojnu. Padl 22. 9. 1918 jako legionářský důstojník, velitel úderné čety, v bitvě u Tagilu poblíž města Jekatěrinburgu v Rusku, kde je pochován. Karel Viška byl také autorem sbírky básní, která zůstala jen v rukopise.
Miroslav Dukát v průběhu I. svět. války muzeum zrušil, ale dál pokračoval ve sběratelské činnosti, ze které v roce 1919 začal otiskovat články v Lidových novinách v Brně, kde o ně byl velký zájem. V roce 1923 odešel na Slovensko jako učitel a tam jeho sběratelská činnost národopisných památek rodného kraje skončila. Měl však spoustu nasbíraného materiálu, který začal připravovat do tisku. Knihu vydal v roce 1929 pod pseudonymem Mira Zlatúš       a vytiskla ji nákladem 300 výtisků knihtiskárna F. Obziny ve Vyškově pod názvem Naše staré pověsti, pohádky a zvyky. Kniha byla obsáhlá, měla 189 stran s názvy statí Starodávné zvyky   a národní kroje na Letovsku, Všelicos ze starodávna a Pověsti a pohádky. Pro velké množství sesbíraného materiálu se mu nepodařilo uveřejnit zvláště zajímavé staré písně, tance               s nápěvy, fotografie a kresby staré architektury s její historií a další starožitnosti.
Miroslav Dukát i na Slovensku pokračoval ve své sběratelské národopisné činnosti. Dochoval se soubor jeho fotografií starého Trenčína z první třetiny 20. stol., který zařadil jako samostatnou kapitolu akad. arch. Marián Strieženec MS-DESIGN Trenčín v roce 2010 do publikace Čiernobiely svet.
Také Muzeum Boskovicka vlastní část Dukátovy cenné fotografické sbírky, z níž některé snímky staré lidové architektury byly publikovány v knize Lidová kultura a nářečí na Boskovicku autora PhDr. Miroslava Války, vydané muzeem v r. 2009.
Datum a místo úmrtí Miroslava Dukáta nejsou dodnes známé, ale snad se i tuto záhadu podaří brzy osvětlit.

Miroslav Dukát – Mira Zlatúš a Karel Viška patří k letovickým rodákům, kteří svými pracemi o lidové kultuře přispěli ke zviditelnění našeho města.

 

zdroj : Karel Synek, ZPRAVODAJ březen 2012

 
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 118297
Měsíc: 1421
Den: 67

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA